Drobným ovocem jsem fascinován hlavně díky pestrosti barev, tvarů, chutí a vůní. Dále tím, že i v klimatických podmínkách severní Moravy je konzumovatelné ve zralém stavu od konce května až do listopadu. Mám dojem, že obzvláště u malin je možné nakombinovat odrůdy s největším rozsahem doby zrání. Po zbytek roku je pak možné ovoce používat zmražené nebo jinak upravené ke skladování.

Zvolit správné místo na pěstování je poměrně jednoduché. S oblibou sázím na místa kolem plotu, teplomilnější kolem staveb, k okapům, konstrukci střechy apod.

Tak například maliny, ostružiny, olšovec mucholistý, černý rybíz a rakytník pěstuji kolem plotu na bývalých mezích, které oddělovaly pole. Kanadské borůvky pěstuji z větší části v kruhovém záhonu, který je obdobou permakulturního vyvýšeného záhonu. Kustovnici čínskou, kiwi a jiné teplomilné drobné ovoce zas na jižních chráněných místech. Jahody v záhonech, lesní jahody ve skalce nebo také v mezích v trávě.  Vinnou révu rovněž na mezích v kamenných půlkruhových zídkách.

Tip na snídani nebo dezert: maliny, ostružiny a borůvky rozmačkáme v akátovém medu například cedrovou lžičkou, přidáme rozmixované vlašské ořechy, pastu z mandlí a lískových oříšků, sójový jogurt, skořici a nadrobno nakrájené čerstvé datle.