Jedná se o vlastní experiment, kde předlohou byly zvýšené permakulturní záhony.
Vykopal jsem díru o průměru 3 m a hloubce 0,5 m. Naplnil jsem jí dřevním odpadem, rostlinným odpadem a zasypal ornicí s kompostem a ovčím hnojem. Spodní jílové podloží jsem odvezl na jinou část zahrady a použil pro terénní úpravy.
Na jaře jsem do takto připravené zeminy zasadil sazenice topinambur poměrně nahusto, vzdálenost rostlin zhruba 20 cm, a zasypal vstvou posečené trávy. Topinambur je nenáročná rostlina, kterou by někdo mohl označit jako plevel.
Mimo jiné je tato rostlina výjimečná tím, že hlízy lze sklízet od podzimu až do jara, bez toho aniž by zamrzly. Já pro jistotu před příchodem mrazu kolem rostlin nasypu listí.
Něco o topinamburech:
Slunečnice topinambur je také známá jako jeruzalémské artyčoky či židovské brambory.
Název topinamburů je odvozen od jména jihoamerického indiánského kmene Tupinambů, od nichž je v 16. století získali francouzští námořníci a kolonisté v Brazílii.
Pěstování
Topinambur je z hlediska nároků na podmínky prostředí velmi skromná a přizpůsobivá plodina. Je zcela adaptován na naše přírodní podmínky a lze ho pěstovat na celém území od nížin až do podhůří. Je považován za ekologickou plodinu, protože je velmi odolný vůči chorobám a škůdcům a pěstuje se bez chemické ochrany.
Na půdu nemá topinambur zvláštní nároky. Nejlépe mu vyhovují lehčí až střední půdy, dobře však roste i na těžších půdách. Daří se mu dobře i na chudších půdách, v nichž dovede získávat silným kořenovým systémem živiny z méně přístupných forem a z hlubších vrstev půdy. V běžných podmínkách dosahuje výnosu hlíz 3 – 4 kg/m2.
Je poměrně málo náročný na teplo. Jeho hlízy dobře vzdorují silným mrazům a v půdě snesou teploty asi do -30 °C. Hlízy sice zmrznou, ale buňky zůstanou nepoškozené a po rozmrznutí jsou životaschopné stejně jako před zmrznutím. Tato odolnost umožňuje ponechat hlízy přes zimu v zemi, což je vzhledem k jejich obtížné skladovatelnosti velmi výhodné. Nadzemní orgány však mrznou již při -3 až -5 °C.
Topinambury se v našich podmínkách množí hlízami. Hlízy použité k sadbě by neměly být menší než 30 mm, nesmějí být mechanicky poškozené a hnijící.
Výsadba
Topinambury lze sázet na podzim i na jaře. Předností podzimní výsadby je, že porost na jaře dříve vzejde, lépe využije zimní vláhu, vegetační doba je delší a výnosy zpravidla jistější, stabilnější. Její výhody se projeví zvláště v letech s pozdějším příchodem jara, kdy se jarní výsadba opozdí, navíc musíme často sázet naklíčené hlízy (problém při mechanizované výsadbě), kdy se klíčky ulámou a úroda bývá nižší. Lze ji však doporučit jen na lehčí půdě a tam, kde nehrozí poškození hryzci, hraboši a na polích případně černou zvěří.
Naopak do těžších vlhčích půd sázíme jenom na jaře, protože by přes zimu mohla sadba hnít.
Na podzim se topinambury sázejí poněkud později (asi od poloviny října do zamrznutí půdy), aby hlízy již do mrazů nevzešly, protože mladé výhonky by mrazy zničily.
Na jaře je sázíme co nejdříve, jakmile je zpracovatelná půda, aby začaly brzy růst a mohly využít delší vegetační období pro vyšší výnos hlíz.
Sklizeň
Pro běžnou spotřebu je vhodné sklízet čerstvé hlízy průběžně od konce léta a až do jara včetně zimního období, pokud není zamrzlá půda. Na zahrádce většinou sklízíme rostliny postupně a nať můžeme odstranit třeba až před sklizní
Skladování hlíz
Dlouhodobější skladování hlíz topinamburu v běžných podmínkách je obtížné. Proto se pro dlouhodobější skladování doporučuje ukládat hlízy topinamburu při nízké teplotě, ne vyšší než 0 – 2 °C. Aby nevysychaly, svědčí jím vysoká relativní vlhkost vzduchu, která se blíží hodnotě 100%. V malém množství je lze i dlouhodobě uchovat (několik měsíců) v ledničce v uzavřeném igelitovém obalu (orosí se a hlízy nevysychají).
Pokud se však ztrátou vody hlízy zcvrknou, lze to napravit jejich politím či namočením ve vodě.
Krátkodoběji (2 – 4 týdny), uskladníme hlízy nejlépe venku ve vlhkých pilinách nebo v kypré zemině. Lze je však skladovat v igelitové tašce např. na balkoně či v nevytopené místnosti nebo v přepravce (1 – 2 vrstvy hlíz) ve sklepě.
Přínos pro zdraví
Hlízy obsahují aminokyseliny, velké množství železa, dále např. mangan, zinek, draslík, fosfor, křemík, provitamin vitaminu A, vitaminy B, C, D a H. Hlavní zásobní látkou je inulin, který se v těle chová jako rozpustná vláknina. Je vhodný nejen pro diabetiky díky tomu, že snižuje hladinu cukru v krvi. Zlepšuje činnost trávicí soustavy, jater i ledvin. Zvyšuje pocit nasycení, je vhodný při redukčních dietách.
Kuchyně
Před zpracováním se nemusí loupat, stačí je jen zbavit fousků a pořádně vydrbat kartáčem na zeleninu nebo drátěnkou. Pokud je budete upravovat tepelně, nebo se vám slupka nezdá, můžete je snadno oloupat po uvaření.
V kuchyni se hlízy chovají podobně jako brambory. Mají velice blízkou konzistenci, v chuti jsou ale oříškové a typicky „artyčokové“ (po uvaření ještě silněji). Za syrova křupou, uvařené změknou a pokud je nerozvaříte, drží tvar.
Určitě je ale zkuste jen tak nastrouhané syrové do salátu, třeba s jablíčky, jejich křupavost se nikdy neztratí.
Nejčastěji topinambury připravujeme dušené ve směsi s další zeleninou nebo grilované pokrájené na plátky. Lze je i zapéct se sýrem v troubě nebo z nich po oloupání připravit pyré.