Miroslav Ludma a Diana Murdzíková, 2. září 2014, povídání o knize „Zhubněte jednou provždy – najezte se do štíhlosti“

Proč jste sáhli po knize Antonie Mačingové?

Bylo úžasné, že knihu paní Antonie jsem nemusel otevřít, a přesto jsem si vychutnal její obsah. V dubnu 2011 jsme s mou partnerkou odletěli na dovolenou a knihu nám četla nahlas. Soňka byla ve druhém týdnu “28” a prostředí ultra all inclusive bylo “ideálním” začátkem stravovacích změn.

Na připojení se k “28” mi v té době chyběla odvaha, ale začal jsem experimentovat s kombinací potravin včetně výběru zdraví prospěšných dle krevních skupin. S trochou nadsázky mohu říct, že prvních 5 kg jsem ztratil jen tím, že jsem se na Soňku díval.

Kniha je pro mne srozumitelná a jednoduchá, stejně jako pravda se kterou rezonuje.

Jak jste se cítil během 28, a jak jste pokračoval dál po jejím skončení?

K “28” jsem dospěl až na podzim téhož roku, zcela spontánně a se zjištěním, že jsem to zvládl mnohem snadněji, než jsem předpokládal. Pociťoval jsem doslova kartáčování střev mrkví se jablkem a červenou řepu. Dalších 7 kilo dole a dostal jsem se na úroveň před dvaadvaceti lety.

A změny? K dnešnímu dni postupně došlo k úpravě krevního tlaku, z 90 % vymizel ekzém, kterým jsem trpěl od dětství, zmizela část potravinových alergií, zmizely pravidelné průjmy, zlepšil se zrak, přestal jsem kupovat léky na pálení žáhy a bez rizika si zavazují boty.

Pocitově jsem se stal nabuzenější a pohyblivější. Pročetl jsem mnoho dalších materiálů o výživném a sám na sobě poznal úzký vztah a hmotnosti resp. nadváhy a zdraví. Baví mě mnoho druhů sportů, občas i velmi dobrodružných a extrémních. Od 16-ti let pravidelně navštěvují fitness centra. Dřívější pokusy s redukci váhy nejrůznějšími i drahými metodami nikdy na mne trvalé neúčinkovaly.

Jsem si vědom že neocenitelnou zásluhu na mých změnách má partnerka Sonička, která mě nejen motivovala a podporovala, ale tím, že je obdařena mimořádným talentem v přípravě pokrmů, mi cestu velmi usnadnila.

Jak změnilo toto stravování váš život? Vrátil by jste se do původních návyků?

Ani po “28”, ani po 3 letech od “28” si ani nedokážu představit, že bych se mohl k původním návykům vrátit. Otočili jsme pyramidu jídelníčku o 180° a přidali větu do seznamu našich sloganů: „nežijeme abychom jedli, jíme abychom žili“.

Po celá tisíciletí byla dlouhověkost tužbou lidstva. Pro mně je víc motivující kvalita života, to znamená, žít bez zásadních omezení i ve vysokém věku. Klíč má každý z nás, stačí přepnout program a nové návyky přijmout za své ne jako odříkání, ale jako naše, které jsou v souladu s námi.

Mně osobně paní Antonie odevzdala 4 dary:

• kombinace potravin
• krevní skupiny
• chutné recepty
• schované poselství–kód

Mezi lidmi je rozšířena skupina, kterou by mohl někdo nazvat věční hledači . Mám s tímto osobní zkušenost, a tak vím jak obtížné je tento program vypnout. Rovněž se domnívám, že všeobecně lidé, kteří obdrží pravdivé poznání na stříbrném podnosu, přistupují k němu zcela odlišně, než když k jeho odhalení podniknou vlastní cestu.

Proto si velmi cením schované poselství a přál bych všem čtenářům úspěšně hledání, aby se na konci mohli radovat z pochopení plného rozsahu díla paní Antonie.

Další ovlivnění v životě? Očištěná těla a mysl začali hlouběji studovat další možnosti, jak pozitivně působit na zdraví. Sonička začala pracovat s biorezonančním přístrojem.

Po létech praktického ověřování svých i převzatých zkušeností, jsem začal tyto sdílet v oblasti pěstování ovoce a zeleniny, skutečného bio chovu ryb, zakládání permakulturních záhonů, zavlažovacích systémů, skladování apod.

Na závěr bych si dovolil jednu poznámku ke krevním skupinám: před 40 lety si mě oblíbila maminka spolužačky a zdarma mi zjistila typ krevní skupiny. Před 20 lety mi dala má sestra k prostudování materiály o krevních skupinách. Nikdy jsem je načetl. Před 7 lety jsem dostal v elektronické formě obdobný materiál o krevních skupinách na nosiči CD. Nikdy jsem jej neotevřel. Až v dubnu 2011 jsem se seznámil s materiálem paní Antonie. Bingo.

Život je trpělivý a dává nám příležitost vytěžit pravdu vícekrát, pokud jsme ochotni naslouchat a naše vrstvy nekladou odpor.

a samozavlažovací květináče

Po létech experimentování jsem objevil ideální místo pro pěstování rajčat. Na jižní straně, pod přesahem střechy přístřešku, kde déšť nezpůsobuje nadměrnou náchylnost k plísním, vegetací a domem chráněné před větrem.

Nejprve jsem přesadil okrasné keře a vytvořil záhony pro zeleninu a drobné ovoce, jež by neměly rajčatům stínit. Vyměnil jsem ornici a doplnil rašelinu, kompost, ovčí a uleželý koňský hnůj obsahující množství žížal.

Pro akumulaci tepla a lepší přístup k rajčatům se do záhonu uložily velké pískovcové kameny.

Pod stříšku jsem pak umístil samozavlažovací květináče, které pojmou 11 l  vody. Což, pokud nejsou extrémní vedra, postačuje rostlinám déle než týden. Do květináčů si nechávám namíchat od místního nadšence substrát a sázím roubované odrůdy sherry rajčat a paprik, vždy po dvě rostliny na květináč.

Pro oporu rostliny používám bambusové tyče o délce dva až 2,5 m, které pro jistotu přichytím provázkem ke střešnímu trámu. Během růstu pak rajčata zaštipuji a přivazuji. Díky bohatosti výživných látek v substrátu se pak rozhoduji,   do jaké výšky budu za plody šplhat a kde  rostlinu zkrátím. Mám zkušenost, že i když je nákup roubovaných sazenic rajčat několikanásobně dražší, chuť a množství plodů počáteční investici vyváží.

Tip č. 1:  Ze zaštipovaných výhonků je možné získat o něco méně hodnotné rostliny a plody.

Tip č. 2: Přebytečná rajčata, která se nezkonzumují, je možno během slunných dnů usušit na sítu a naložit do skleniček s olivovým olejem a bylinkami.

Tip č. 3: Květináče  s rajčaty a paprikami je možno před mrazem schovat například  do zimní zahrady a prodloužit tak sklizeň až do zimy.  

Tip č. 4: Tato metoda pěstování je rovněž vhodná i pro balkónové podmínky.

zamyšlení a poznatky

Přípreva uspávací látky

K sepsání tohoto článku výrazně přispěli dvě  respektive tři události:

• První se odehrála na konci roku 2014, při pobytu v indiánské vesnici v Ekvádoru, hornatém pralese, na břehu řeky Rio Blanco. Ono odpoledne byl sestaven úsměvný program – rybaření.Popis, ač velmi zajímavý, maximálně zkrátím a uvedu, že lov byl velmi šetrný  a  spočíval krátkodobém uspání ryb látkou rostlinného původu. Slovo úsměvná jsem použil spíš pro popis atmosféry celého procesu a pro výsledek lovu. Na naše poměry byl velmi skromný, měl jsem pocit, že k večeři jsem dostal rybičku z akvária. Uvědomil jsem si, jaká je v této oblasti vzácná živočišná bílkovina, ale zároveň vám stačí jen dílčí informace o zdravotním stavu místních obyvatel, jež nevyužívají zdravotního systému, a položíte si otázku, zda je to další faktor, proč se zde nevyskytují  žádná civilizační onemocnění.
• Druhá událost se odehrála v květnu 2015 při výlovu jednoho z  rybníků. I tato zkušenost může být označena jako úsměvná, ačkoliv v čerstvém stavu byla velmi skličující. Po  sedm let jsem rozmazloval 50 urostlých kaprů a měl  pocit, že se množí.V den D jsme s přáteli nadšeně vylovili jejich 600 potomků a brada nám spadla až pozdě odpoledne, když dorazil poslední pomocník a znalec a sdělil nám, že jsme vylovili přerostlé karasy. Pro pochopení uvádím, že rybníkáři při vyslovení jména karas mají husí kůži a od rybářů se o karasech jich nic hezkého nedozvíte.
• Třetí událost je shodná s druhou, pouze se liší datumově a nastala na podzim téhož roku.

Přemnožený karas stříbřitý

Ranné dětství jsem prožil u řeky ne nepodobné Rio Blanco. S kamarády jsme velmi primitivně rybařili a ještě primitivněji ryby připravovali. Má úcta k těmto tvorům se zformovala s možností cestovat a potápět se prakticky po celém světě. Pořídil jsem velké množství obrazového materiálu a zážitky z podvodního světa patří k  mému největší bohatství. Život mi ukázal, jak si obstarat peníze. Do staveb vodních ploch, jezírek, rybníků, studen, nádrží, zavlažovacich kanálů, jejich propojení apod. jsem investoval z rozdílu mezi nákupem „potřebných“ a prodejem „nepotřebných“ pozemků.

V říši ryb cítím zármutek z následujících skutečností:

1. Z mnoha údajů o stavu světových rybích populací je zřejmé, že jsme o jejich podstatnou část nenávratně přišli. Záměrně neuvádím procenta a doporučuji vyhledat si potřebné údaje.
2. Středozemní moře je použitím doslovného překladu z němčiny – vyrybováno. Téměř všechny ryby v restauraci na pobřeží pochází z kleci rybích farem a jsou krmeny?
3. Na Maledivách si turisté pochutnávají na plodech moře z Thajska, kde umělý chov dosáhl již tak obrovských rozměrů, že ochranáři zakázali vypouštět toxickou vodu do moře.
4. Komerčně nejrozšířenější ryba – losos – prošla tak intenzívním šlechtěním, že byla naučena přijímat zcela cizorodou potravu. Opět doporučuji vyhledat na netu informace. Z letáku obchodního řetězce působícího v Česku se například můžete dočíst následující: chov lososa v roce 2013 zaměstnal v Kanadě, Skotsku, Norsku 34 000 osob!. Je možné zhlédnout životní cyklus a použité zařízení na chov, avšak chybí informace o kvalitě tzn. chuti, obsahu živin, či případnému obsahu lidem neprospěšných látek, v porovnání s lososem volně žijícím a chyceným.
5. Směrnice EU pro chov dravých ryb s označením BIO (pstruh, candát, štika apod. ) doporučuji k prostudování. Přál bych si, aby ryby odpovídající teto kvalitě se v nabídce neobjevovaly
6. Domnívám se, že v České republice velmi oblíbený a prodávaný pstruh je téměř výhradně krmený granulemi, navíc je vtěsnán v mnohatisícových počtech do malých nádrží, kde by bez hlučných areátorů nepřežili více hodin. Podmínky pro chov pstruha v Polsku, jehož zpracované výrobky zaplňují regály našich marketů, pak ještě dále gradují.
7. Podmínky chovu v některých  chudých zemích se pak můžou jevit jako velmi žalostné. Doporučuji odkazy na YouTube chov pangasia na řece Mekong .
8. Jsem přesvědčen, že stejně jako bylo prokázáno u jateční zvířat, i ryby chované výše uvedeným způsobem trpí stresem. Našel jsem například studii, která u ryb vytažených na 3 min. z vody naměřila 50-ti násobný nárůst stresujícího hormonu kortizolu v krevní plazmě.
9. Pro nás zákazníky je téměř nemožné posoudit kvalitu nakupované ryby, tedy pokud pominu vizuální charakteristiky či zápach. Veterinární dozor se zaměřuje hlavně na mikrobiologickou kontrolu, ale nestanovuje obsah zdraví prospěšných látek a zdraví škodlivých toxických látek. Domnívám se, že všichni rozumí, jaký je extrémní rozdíl v kvalitě ryby z horské bystřiny a ryby z delty Nilu.
10. Náš pstruhový rybník se nachází  jen 300 m od pramene Panského potoka a jeho voda je díky mým nárokům nepoužitelná. Původní přítok je trvale uzavřen, jelikož voda v potoce je naředěná vodou ze septiků, žump s přepadem, či přímým vyústěním odpadních vod obsahujících chemií z čisticích prostředků, myček, praček, antikoncepce a podobně.

Máme štěstí, že v našem údolí zemědělství před více než 30 lety usnulo a nezásobuje půdu a spodní vody umělými hnojivy, pesticidy, herbicidy, insekticidy a pod. Rovněž zde nejsou žádné průmyslové podniky.

Hlavní tři faktory dobré kvality ryb:

A – Čistá voda.

Kolik míst v České republice toto kritérium splňuje? Moderní zemědělství, průmysl a obyvatelstvo dokázali tyto lokality minimalizovat.

B – Potrava.

Potrava je příkladem uzavřeného kruhu, to znamená, že jakýkoli článek potravinového řetězce je kontaminován, tak jsou v tom všichni. Příroda vytvořila systém, ale ten od určité koncentrace chovaných ryb v zajetí nemůže fungovat a cesta různorodé kvality granulovaných krmiv nemusí mít šťastný cíl.

C – Stres.

O jeho účinku jsem se zmínil v bodě 8.

Zamyšlení nad úbytkem ryb oceánech resp. v přírodě.

• stěhováním obyvatelstva do měst klesá možnost v  samozásobení potravinami a lidé jsou závislí na  jejich nakupování v obchodech. Totéž platí i pro jejich domácí mazlíčky, psy a kočky, kteří už nedostávají zbytky z dvorku.
• rozvojem infrastruktury a logistiky jsou zásobována čerstvými rybami města velmi vzdálená od pobřeží.
• roste počet obyvatel na zemi.
• celosvětově roste podíl ryb a rybích výrobků včetně rybího odpadu v potravě  lidí i zvířat (granule).
• chovem mořských ryb v zajetí se spotřebovávají i podřadné druhy ryb a ty pak chybí predátorům, kteří hladoví.
• souhlasím i s faktory, o kterých se hodně píše: znečištění, způsoby rybolovu, oteplování moři, meliorace, zemědělství apod.

Jak to dělám u nás doma?

A, Ve všech rybnících je pouze tolik ryb, aby nenarušily přírodní rovnováhu a přikrmování je prováděno hlavně pro zábavu a rychlejší růst.

B, Investoval jsem dodatečně do odklonění všech odpadních vod nedisciplinovaných sousedů, jelikož žádosti ani jiné metody nezabraly.

C, Pstruzi a jeseteři jsou přikrmování drobnými rybkami (převážně střevličkami, které chytáme do vrší  v rybnících s kapry.

D, Amuři, dle našeho názoru chuťově velmi cenná ryba, jsou přikrmování trávou, ovesnými vločkami a hlavně vrbovým listím. 

„Náhodně“ jsem od roku 2007 začal vysazovat na pozemku vrby a vrbové keře a připouštím, že bychom jich napočítali mnoho, mnoho set. Převislé vrby si ryby okusují z vody samy a pak ještě pravidelně doslova svlékají vrby-stromy pokácené a hozené vcelku do vody.

E, Kapři a líni jsou přikrmování naklíčenou pšenici a pro zálibu v pozorování suchým pečivem.

F,  Již zmiňovaného karase jsem začal používat jako krmivo pro kočky a psa. Denní dávka čerstvých ryb – živých je 4 až 5 ks. Část vylovených karasů jsem usušil a část zamrazili pro tentýž účel.

Krmné rybky většinou střevlička východní

Porost rybníků brzy zjara

Karas stříbřitý

Co má těchto 6 bodu ekonomicky společného?

NEEKONOMIČNOST!!!

Toto však není mým cílem. Domnívám se ,že tržní ekonomika znehodnocuje kvalitu. Změna nastane, až  si dostatečně vzdělaný spotřebitel začne zodpovědně vůči svému zdraví vybírat.

Karasi-čerstvá bio potrava pro domácí mazlíčky

Lidstvo již má mnohé technologie a v oblasti chovu ryb přijdou nové. Čeští odborníci umí přetvořit odpadní vodu na kojeneckou vodu. Je to pouze otázka nákladů. Není ale už čas zamyslet se při nákupu každé chemie do domácnosti, kde jednou skončí? Země je kulatá a nic se zde neztratí.

Jedná se o vlastní experiment, kde předlohou byly zvýšené permakulturní záhony.
Vykopal jsem díru o průměru 3 m a hloubce 0,5 m. Naplnil jsem jí dřevním odpadem, rostlinným odpadem a zasypal ornicí s kompostem a ovčím hnojem. Spodní jílové podloží jsem odvezl na jinou část zahrady a použil pro terénní úpravy.

Na jaře jsem do takto připravené zeminy zasadil sazenice topinambur poměrně nahusto, vzdálenost rostlin zhruba 20 cm, a zasypal vstvou posečené trávy. Topinambur je nenáročná rostlina, kterou by někdo mohl označit jako plevel.

Mimo jiné je tato rostlina výjimečná tím, že hlízy lze sklízet od podzimu až do jara, bez toho aniž by zamrzly. Já pro jistotu před příchodem mrazu kolem rostlin nasypu listí.

Něco o topinamburech:

Slunečnice topinambur je také známá jako jeruzalémské artyčoky či židovské brambory.
Název topinamburů je odvozen od jména jihoamerického indiánského kmene Tupinambů, od nichž je v 16. století získali francouzští námořníci a kolonisté v Brazílii.

Pěstování
Topinambur je z hlediska nároků na podmínky prostředí velmi skromná a přizpůsobivá plodina. Je zcela adaptován na naše přírodní podmínky a lze ho pěstovat na celém území od nížin až do podhůří. Je považován za ekologickou plodinu, protože je velmi odolný vůči chorobám a škůdcům a pěstuje se bez chemické ochrany.
Na půdu nemá topinambur zvláštní nároky. Nejlépe mu vyhovují lehčí až střední půdy, dobře však roste i na těžších půdách. Daří se mu dobře i na chudších půdách, v nichž dovede získávat silným kořenovým systémem živiny z méně přístupných forem a z hlubších vrstev půdy. V běžných podmínkách dosahuje výnosu hlíz 3 – 4 kg/m2.
Je poměrně málo náročný na teplo. Jeho hlízy dobře vzdorují silným mrazům a v půdě snesou teploty asi do -30 °C. Hlízy sice zmrznou, ale buňky zůstanou nepoškozené a po rozmrznutí jsou životaschopné stejně jako před zmrznutím. Tato odolnost umožňuje ponechat hlízy přes zimu v zemi, což je vzhledem k jejich obtížné skladovatelnosti velmi výhodné. Nadzemní orgány  však mrznou již při -3 až -5 °C.
Topinambury se v našich podmínkách množí hlízami. Hlízy použité k sadbě by neměly být menší než 30 mm, nesmějí být mechanicky poškozené a hnijící.

Výsadba
Topinambury lze sázet na podzim i na jaře. Předností podzimní výsadby je, že porost na jaře dříve vzejde, lépe využije zimní vláhu, vegetační doba je delší a výnosy zpravidla jistější, stabilnější. Její výhody se projeví zvláště v letech s pozdějším příchodem jara, kdy se jarní výsadba opozdí, navíc musíme často sázet naklíčené hlízy (problém při mechanizované výsadbě), kdy se klíčky ulámou a úroda bývá nižší. Lze ji však doporučit jen na lehčí půdě  a tam, kde nehrozí poškození hryzci, hraboši a na polích případně černou zvěří.
Naopak do těžších vlhčích půd sázíme jenom na jaře, protože by přes zimu mohla sadba hnít.

Na podzim se topinambury sázejí poněkud později (asi od poloviny října do zamrznutí půdy), aby hlízy již do mrazů nevzešly, protože mladé výhonky by mrazy zničily.
Na jaře je sázíme co nejdříve,  jakmile je zpracovatelná půda, aby začaly brzy růst a mohly využít delší vegetační období pro vyšší výnos hlíz.

Sklizeň
Pro běžnou spotřebu je vhodné sklízet čerstvé hlízy průběžně od konce léta a až do jara včetně zimního období, pokud není zamrzlá půda. Na zahrádce většinou sklízíme rostliny postupně a nať můžeme odstranit třeba až před sklizní

Skladování hlíz
Dlouhodobější skladování hlíz topinamburu v běžných podmínkách je obtížné. Proto se pro dlouhodobější skladování doporučuje ukládat hlízy topinamburu při nízké teplotě, ne vyšší než 0 – 2 °C. Aby nevysychaly, svědčí jím vysoká relativní vlhkost vzduchu, která se blíží hodnotě 100%. V malém množství je lze i dlouhodobě uchovat (několik měsíců) v ledničce v uzavřeném igelitovém obalu (orosí se a hlízy nevysychají).

Pokud se však ztrátou vody hlízy zcvrknou, lze to napravit jejich politím či namočením ve vodě.
Krátkodoběji (2 – 4 týdny), uskladníme hlízy nejlépe venku ve vlhkých pilinách nebo v kypré zemině. Lze je však skladovat v igelitové tašce např. na balkoně či v nevytopené místnosti nebo v přepravce (1 – 2 vrstvy hlíz) ve sklepě.

Přínos pro zdraví
Hlízy obsahují aminokyseliny, velké množství železa, dále např. mangan, zinek, draslík, fosfor, křemík, provitamin vitaminu A, vitaminy B, C, D a H. Hlavní zásobní látkou je inulin, který se v těle chová jako rozpustná vláknina. Je vhodný nejen pro diabetiky díky tomu, že snižuje hladinu cukru v krvi. Zlepšuje činnost trávicí soustavy, jater i ledvin. Zvyšuje pocit nasycení, je vhodný při redukčních dietách.

Kuchyně
Před zpracováním se nemusí loupat, stačí je jen zbavit fousků a pořádně vydrbat kartáčem na zeleninu nebo drátěnkou. Pokud je budete upravovat tepelně, nebo se vám slupka nezdá, můžete je snadno oloupat po uvaření.
V kuchyni se hlízy chovají podobně jako brambory.  Mají velice blízkou konzistenci, v chuti jsou ale oříškové a typicky „artyčokové“ (po uvaření ještě silněji). Za syrova křupou, uvařené změknou a pokud je nerozvaříte, drží tvar.

Určitě je ale zkuste jen tak nastrouhané syrové do salátu, třeba s jablíčky, jejich křupavost se nikdy neztratí.

Nejčastěji topinambury připravujeme dušené ve směsi s další zeleninou nebo grilované pokrájené na plátky. Lze je i zapéct se sýrem v troubě nebo z nich po oloupání připravit pyré.

Topinambury

H²O

Před časem mě zaujaly výsledky výzkumu japonského vědce Dr. Masaru Emota, který fotografuje krystaly vody pod mikroskopem. Navštívil jsem jeho přednášku a nechal se inspirovat. Přistupuji teď k vodě jako k mysteriu, k nositelce informací. Její léčivé účinky mohou být výsledkem sdělení, které jí předáme, např. soucit, odpuštění či vděčnost.

Voda na pozemku je požehnáním, jinak bychom nic nevypěstovali ani nevychovali. Podobně tomu bylo s pěstováním brambor na Marsu ve filmu “Marťan”.

Vodu je potřeba ochraňovat, hýčkat a na pozemku zadržovat. Šel jsem cestou výstavby rybníků, retenčních nádrží, jezírek, zavlažovacích kanálů a podobně.

Ocenění pro všechny, kteří zvládají proces stavebního povolení ke stavbě domu, ale obdiv všem, kteří dokáží úspěšně projít procesem vodohospodářského řízení, jež je pro oficiální stavbu rybníka zapotřebí. Mně to trvalo déle než 3 roky a v týmu pracovali profesionálové.

Rybníky jsou postaveny v kaskádě, jsou vzájemně propojené a slouží k zavlažování, chovu ryb, pěstování vodních rostlin, ke zlepšení mikroklimatu, pro život zvířat a živočichů nad i pod hladinou a k relaxaci.

Nepříjemné bylo následné, poměrně značné, prodražení stavby aktivitou přemnoženého hlodavce, zvaného ondatra. Toto zvířátko má totiž v sobě zakódovanou informaci, že ona sama rozhoduje o regulaci hladiny v rybníku.

A tak bylo nezbytné použít obsypy břehů kamením, dobudovat opěrné zdi z kamene, betonu a železa, použít síta, vysadit stromy a keře, které by zpevnily břehy.

Je rovněž potřeba počítat, že v intervalech zhruba 5 až 10 let bude nutné rybníky odbahňovat

Jelikož mám důvod se domnívat, že extrémní sucha v letních obdobích budou nadále gradovat, zamýšlím se nad dalšími řešeními, jak zachytávat vodu.V kapitole o rybách jsem uvedl, že v létě roku 2015 se na několik měsíců zastavily okolní potoky, hladina spodní vody poklesla o metr a toto se dělo i v  některých rybnících, které nemají pramen spodní vody. Voda se začala přehřívat, zelenat a pstruzi začali hynout. Ani z externích zdrojů se nám nepodařilo hladinu udržet v normálu.

V tomto mají retenční nádrže zhotovené za použití fólie výhodu, nejsou citlivé na pohyb spodní vody. Avšak ani zde nezabráníme odparu a nevýhodou je, že zde neprobíhá přirozený rozklad „nečistot“.

Ze zkušenosti vím, že i za cenu většího množství spadaného listí, je vhodné na jižních stranách rybníků osázet stromy z důvodu zastínění.

Studny

Čistota vody zpravidla bývá vyšší než vody dešťové, ale musíme ji čerpat a používat elektrickou energii. Je velmi pravděpodobné, že povinná registrace studní v České republice jen předchází jejich zdanění. Mám zkušenost, že vydatnost většiny studní v extrémních letních měsících velmi klesá.

Vrty

Rovněž nemusejí být trvalým řešením. Tím, že se jejich oficiální i neoficiální počet rychle zvyšuje, může dojít k nevratným poškozením celého systému spodních vod. Lze dohledat vynikající francouzský dokumentární film „Středozemní moře, moře nás všech“ , jež mimo množství naznačených prognóz vývoje, zmiňuje např. vyčerpání podzemní vody pod Saharou.

I dokument slovenského akademika Štefana Vaľa „Odvoňovanie pevnín“zachycuje, proč z našich lesů i polí se voda extrémně rychle ztrácí.

Dešťová voda z okapů a zpevněných ploch

Dešťovou vodu z některých okapů zachytávám do podzemních nádrží zhotovených z betonu a fólie. Je vhodné před nátokem umístit koš na listí, zabrání se tak pozdějšímu rozkladu v nádrží resp. tak se prodlouží intervaly čištění.

Ze zpevněných ploch ,drenážních potrubí a vzdálenějších okapů vedu vodu do podzemní sběrnice a pak dále do rybníka.

Voda z domácích čistíren

Jelikož dlouhodobě používám ekologické čistící prostředky, prací prášky, drogerii apod. chystám se do budoucna využívat i tuto vodu kupříkladu k zalévání.

Voda z potoka

Jak již bylo zmíněno, zatím ji díky znečištění nevyužívám ani k zalévání. Mám však záměr, že při velkých srážkách, kdy naředění umožňuje její další využití, budu ji přečerpávat pomocí vodního  trkače nebo čerpadla poháněného odvalovací turbínou do nádrže.

plodina tisíciletí

Pozdní sklizeň nebo brzký příchod zimy?

Hokkaido, relativně exoticky název, za kterým se skrývá, a dovolím si tvrdit, plodina tisíciletí.

Mnozí z nás, kteří jsme zažili ve školních jídelnách pokrmy z dýně, je velmi obtížné přijmout tuto potravinu do svého jídelníčku. Lze ji ale připravit opravdu velmi chutně, doporučuji vyzkoušet, a pak mi jistě dáte za pravdu, výjimečnost její chuti.   První dýně, ze kterých jsem nasušil semena, jsem si  získal asi před 9 lety od  Českých Budějovic, kde přátelé měli malou farmu.

Každoročně vysazuji zhruba 150 až  200 rostlin. Příprava záhonu začíná již na podzim, tedy po sklizni. Na záhony navezu ovčí hnůj, kompost a pomocí kultivátoru zapracuji do půdy. Na zimu celý povrch záhonů pokryji listím a trávou, aby i v zimě mohly pracovat půdní bakterie

Na jaře ve sponu zhruba 1,5 m vyhloubím jamky, do kterých opět přidávám hnůj a sázíme 6-8 semen. Místo sázení si označím bambusovou tyčkou, abych měl přehled, kde očekávat klíčící rostliny a eventuálně dosadit místa, kde hokaida nevzešla.

Přibližně 14 dnů (při slunném počasí)  trvá, než vzejdou první. V některých jamkách vzklíčí více rostlin, v některých třeba i žádné, pak rostliny přesazuji a dosazuji tak, aby v každé jamce byly aspoň 3 kusy.  Dokud jsou rostliny ještě malé a je možno se mezi nimi pohybovat, průběžně dosypávám kolem nich posečenou trávu, abych zabránil přílišnému růstu plevele, udržoval vlhkost pod rostlinami a přidal další zdroj živin.

Přímo vedle záhonu se nachází zavlažovací kanál s dvěma hrázemi, pomocí níž se dá regulovat výše hladiny spodní vody pro rostliny. Až do začátku léta roku 2015 pracoval zavlažovací kanál výtečně, nicméně sucho léta 2015 zastavilo na několik měsíců oba potoky, které kolem  protékají.

Pokud chcete dosáhnout úrodu, bez vody to nelze, bylo nutné hokkaida zalévat z jiných zdrojů. I z tohoto důvodu, jsem v lednu 2016 podstatně prohloubil rybník, který se nachází nad záhonem s dýněmi a vodu z něho lze čerpat samospádem. Na  obrázku v příloze je spíše vidět záplava než samotné zavlažování. Je to určitý paradox.

Pokud umístíte záhony na pěstování dýní na bezpečném místě, tzn. mimo dosah proudící vody z prudkých dešťů, nemusí tyto záplavy poškodit pole. Avšak v nastávajících suchých létech ona bezpečná místa jsou svým vysušením pro rostliny ještě nebezpečnější. Z tohoto důvodu je potřeba volit kompromis.

Bylo by dobré se zmínit, že velkým nebezpečím pro květy resp. pro rostliny jsou slimáci a v posledních letech mám dojem, že jich značně přibylo.  Vzhledem ideálním představám o bio produkci se snažím vyhnout chemii, a tak jsem odkázán na sběr, či chytání do pivních pastí.

Pivní servis

Při slunném létě první hokkaida  lze začít sklízet  již na konci léta, ale většinou je nechávám řádně dozrát na poli a sklízím je v říjnu. Za dobrého počasí doporučuji sklizené dýně ještě pár dnů  nechat osušit  venku na sluníčku. A taky pokud je chcete začít konzumovat, nejdříve  14 dnů po utrhnutí.   

Dýně mají i okrasnou funkci.  A do doby než jsou zkonzumovány, slouží jako dekorace venku  před domem  (jen do  příchodu mrazů) v halách i  firemních  prostorech. Mám zkušenost, že ideální skladování je při minimální vlhkosti a raději nižších teplotách. Po celkové sklizni na podzim se zbytky rostlin trhají a odvezou na kompost, kde  přidávám půdní bakterie  podporující rozklad. Takto  vzniklý kompost,  je možné přibližně po roce použít k pohnojení záhonů.

Dozrávání po sklizni

Vzhled a původ dýně Hokkaido

Dýdně Hokaido je jednoletá bylina s plazivými stonky, rodiny Cucurbitaceae. V Čechách se ujal název dýně Hokaido s jedním „k“ , správný název je však Hokkaido. Tato rostlina byla odpradávna pěstována na Dálném východě a nyní je hojně pěstována v Americe a také u nás.

Dýně Hokaido je severo-japonská odrůda, kde je známá jako „čínská dýně“. Existují dva druhy dýně Hokaido. Jeden má tmavě oranžovou barvu a druhý slupku zelenou. Plody jsou kulovitého tvaru různých velikostí a pocházejí původně z japonského ostrova Hokkaidó, kde rostou ve vulkanické půdě. Zastoupení živin v této poměrně malé dýni je naprosto fenomenální,  jsou plné živin a minerálních látek, v některých aspektech předčí dokonce i mnohé druhy ovoce a zeleniny.

100 g dýně má tyto nutriční hodnoty:

• kalorie 37
• sacharidy 8,8 g
• tuk 0,23 g
• voda 88,72
• protein 8,8 g
• vláknina 1,6 g

Má nízký glykemický index (vhodné i pro diabetiky), je zásadotvorná.
Poměrně bohaté zastoupení antioxidantů z kategorie karotenů a karotenoidů (beta-karoten) zeaxantin a pro oči důležitý lutein.

Dále je dýně  bohatá na vápník, hořčík, fosfor, draslík, železo, vitamíny A,B, C, E, K. Čím více je dýně oranžová, tím vyšší je v ní obsah vitaminu A.

její účinky na zdraví: silná prevence proti rakovině, podpora obranyschopnosti, podpora hubnutí, trávení, pravidelné stolice, prevence proti kardiovaskulárním onemocněním, detoxikace celého těla

Užití

Existuje obrovské množství variací a receptů, jak se dá dýně Hokaido zpravovat. I přední kuchaři vyhlášených restaurací zařazují dýni hokaido do svých menu. Hodí se nejen do kompotů a marmelád, ale dají se z ní vytvořit i skvostné polévky, přílohy, dezerty a hlavní jídla. Spoustu receptů najdete i přes internet, v časopisech a kuchařských knihách.

My nejraději vaříme s dýní polévky a zapékáme v troubě.

Pečené hokaido v troubě

dýni omyjeme, rozčtvrtíme, vykrájíme vnitřní měkkou dužinu se semeny (semena se dají omýt a usušit. Vhodné k sázení i na jídlo) Pokud dělám dýni jako přílohu, nebo jen tak jako chuťovku k ďobání, nakrájím ji na měsíčky v tloušťce přibližně 0,5 cm, rozprostřu na plech s pečícím papírem. Přidám koření dle libosti. Nejčastěji používám sušený česnek, sůl, rozmarýn, petržel, citrónový pepř, někdy i kari koření a rozemletý kmín. Zakapu olivovým olejem a peču v předehřáté troubě na 170 C dozlatova cca 20-25 min. Takto upečená dýně se dá použít na salát, jako příloha, nebo i zamíchat do rizota. Chuť zvýrazní i posypání nastrouhaným sýrem.

Na Dálném východě se květy pojídají v čerstvem stavu v salátech, nebo se obalují a fritují-bez včel.

Vřele doporučuji knihu rakouského autora Seppa Holzera s názvem „Zahrada k nakousnutí“. Naleznete zde podrobný popis včetně obrázků.

Pomocí malého bagru vznikly 4 vyvýšené záhony. Délka každého z nich je cca 8 m, hloubka 0,5 m a šířka do jednoho metru uvnitř. Hrubší kmeny stromů se ukládají na dno, střední vrstvu tvořily větve a rostlinný odpad, pak drny a vrchní vrstva ornice promíchána s ovčím hnojem a kompostem.

Dřevo rozkladem vydává teplo a živiny pro pěstované rostliny a navíc fyzicky pracuje, což udržuje půdu více sypkou.

Téměř sklizené záhony zasypané listím

Tip č.1: Doporučuji zasypávat volná místa posečenou trávou nebo listím. Pro eliminaci plevele a zlepšení podmínek života půdních bakterií.

Primář Erben: Farmaceutické firmy a lékaři vás vodí za nos, civilizačním chorobám se dá předejít – http://video.aktualne.cz/dvtv/doktor-erben-farmaceuticke-firmy-a-lekari-vas-vodi-za-nos-ci/r~045e0bd4732711e58c710025900fea04/