zamyšlení a poznatky

K sepsání tohoto článku výrazně přispěli dvě  respektive tři události:

• První se odehrála na konci roku 2014, při pobytu v indiánské vesnici v Ekvádoru, hornatém pralese, na břehu řeky Rio Blanco. Ono odpoledne byl sestaven úsměvný program – rybaření.Popis, ač velmi zajímavý, maximálně zkrátím a uvedu, že lov byl velmi šetrný  a  spočíval krátkodobém uspání ryb látkou rostlinného původu. Slovo úsměvná jsem použil spíš pro popis atmosféry celého procesu a pro výsledek lovu. Na naše poměry byl velmi skromný, měl jsem pocit, že k večeři jsem dostal rybičku z akvária. Uvědomil jsem si, jaká je v této oblasti vzácná živočišná bílkovina, ale zároveň vám stačí jen dílčí informace o zdravotním stavu místních obyvatel, jež nevyužívají zdravotního systému, a položíte si otázku, zda je to další faktor, proč se zde nevyskytují  žádná civilizační onemocnění.
• Druhá událost se odehrála v květnu 2015 při výlovu jednoho z  rybníků. I tato zkušenost může být označena jako úsměvná, ačkoliv v čerstvém stavu byla velmi skličující. Po  sedm let jsem rozmazloval 50 urostlých kaprů a měl  pocit, že se množí.V den D jsme s přáteli nadšeně vylovili jejich 600 potomků a brada nám spadla až pozdě odpoledne, když dorazil poslední pomocník a znalec a sdělil nám, že jsme vylovili přerostlé karasy. Pro pochopení uvádím, že rybníkáři při vyslovení jména karas mají husí kůži a od rybářů se o karasech jich nic hezkého nedozvíte.
• Třetí událost je shodná s druhou, pouze se liší datumově a nastala na podzim téhož roku.

Ranné dětství jsem prožil u řeky ne nepodobné Rio Blanco. S kamarády jsme velmi primitivně rybařili a ještě primitivněji ryby připravovali. Má úcta k těmto tvorům se zformovala s možností cestovat a potápět se prakticky po celém světě. Pořídil jsem velké množství obrazového materiálu a zážitky z podvodního světa patří k  mému největší bohatství. Život mi ukázal, jak si obstarat peníze. Do staveb vodních ploch, jezírek, rybníků, studen, nádrží, zavlažovacich kanálů, jejich propojení apod. jsem investoval z rozdílu mezi nákupem „potřebných“ a prodejem „nepotřebných“ pozemků.

V říši ryb cítím zármutek z následujících skutečností:

1. Z mnoha údajů o stavu světových rybích populací je zřejmé, že jsme o jejich podstatnou část nenávratně přišli. Záměrně neuvádím procenta a doporučuji vyhledat si potřebné údaje.
2. Středozemní moře je použitím doslovného překladu z němčiny – vyrybováno. Téměř všechny ryby v restauraci na pobřeží pochází z kleci rybích farem a jsou krmeny?
3. Na Maledivách si turisté pochutnávají na plodech moře z Thajska, kde umělý chov dosáhl již tak obrovských rozměrů, že ochranáři zakázali vypouštět toxickou vodu do moře.
4. Komerčně nejrozšířenější ryba – losos – prošla tak intenzívním šlechtěním, že byla naučena přijímat zcela cizorodou potravu. Opět doporučuji vyhledat na netu informace. Z letáku obchodního řetězce působícího v Česku se například můžete dočíst následující: chov lososa v roce 2013 zaměstnal v Kanadě, Skotsku, Norsku 34 000 osob!. Je možné zhlédnout životní cyklus a použité zařízení na chov, avšak chybí informace o kvalitě tzn. chuti, obsahu živin, či případnému obsahu lidem neprospěšných látek, v porovnání s lososem volně žijícím a chyceným.
5. Směrnice EU pro chov dravých ryb s označením BIO (pstruh, candát, štika apod. ) doporučuji k prostudování. Přál bych si, aby ryby odpovídající teto kvalitě se v nabídce neobjevovaly
6. Domnívám se, že v České republice velmi oblíbený a prodávaný pstruh je téměř výhradně krmený granulemi, navíc je vtěsnán v mnohatisícových počtech do malých nádrží, kde by bez hlučných areátorů nepřežili více hodin. Podmínky pro chov pstruha v Polsku, jehož zpracované výrobky zaplňují regály našich marketů, pak ještě dále gradují.
7. Podmínky chovu v některých  chudých zemích se pak můžou jevit jako velmi žalostné. Doporučuji odkazy na YouTube chov pangasia na řece Mekong .
8. Jsem přesvědčen, že stejně jako bylo prokázáno u jateční zvířat, i ryby chované výše uvedeným způsobem trpí stresem. Našel jsem například studii, která u ryb vytažených na 3 min. z vody naměřila 50-ti násobný nárůst stresujícího hormonu kortizolu v krevní plazmě.
9. Pro nás zákazníky je téměř nemožné posoudit kvalitu nakupované ryby, tedy pokud pominu vizuální charakteristiky či zápach. Veterinární dozor se zaměřuje hlavně na mikrobiologickou kontrolu, ale nestanovuje obsah zdraví prospěšných látek a zdraví škodlivých toxických látek. Domnívám se, že všichni rozumí, jaký je extrémní rozdíl v kvalitě ryby z horské bystřiny a ryby z delty Nilu.
10. Náš pstruhový rybník se nachází  jen 300 m od pramene Panského potoka a jeho voda je díky mým nárokům nepoužitelná. Původní přítok je trvale uzavřen, jelikož voda v potoce je naředěná vodou ze septiků, žump s přepadem, či přímým vyústěním odpadních vod obsahujících chemií z čisticích prostředků, myček, praček, antikoncepce a podobně.

Máme štěstí, že v našem údolí zemědělství před více než 30 lety usnulo a nezásobuje půdu a spodní vody umělými hnojivy, pesticidy, herbicidy, insekticidy a pod. Rovněž zde nejsou žádné průmyslové podniky.

Hlavní tři faktory dobré kvality ryb:

A – Čistá voda.

Kolik míst v České republice toto kritérium splňuje? Moderní zemědělství, průmysl a obyvatelstvo dokázali tyto lokality minimalizovat.

B – Potrava.

Potrava je příkladem uzavřeného kruhu, to znamená, že jakýkoli článek potravinového řetězce je kontaminován, tak jsou v tom všichni. Příroda vytvořila systém, ale ten od určité koncentrace chovaných ryb v zajetí nemůže fungovat a cesta různorodé kvality granulovaných krmiv nemusí mít šťastný cíl.

C – Stres.

O jeho účinku jsem se zmínil v bodě 8.

Zamyšlení nad úbytkem ryb oceánech resp. v přírodě.

• stěhováním obyvatelstva do měst klesá možnost v  samozásobení potravinami a lidé jsou závislí na  jejich nakupování v obchodech. Totéž platí i pro jejich domácí mazlíčky, psy a kočky, kteří už nedostávají zbytky z dvorku.
• rozvojem infrastruktury a logistiky jsou zásobována čerstvými rybami města velmi vzdálená od pobřeží.
• roste počet obyvatel na zemi.
• celosvětově roste podíl ryb a rybích výrobků včetně rybího odpadu v potravě  lidí i zvířat (granule).
• chovem mořských ryb v zajetí se spotřebovávají i podřadné druhy ryb a ty pak chybí predátorům, kteří hladoví.
• souhlasím i s faktory, o kterých se hodně píše: znečištění, způsoby rybolovu, oteplování moři, meliorace, zemědělství apod.

Jak to dělám u nás doma?

A, Ve všech rybnících je pouze tolik ryb, aby nenarušily přírodní rovnováhu a přikrmování je prováděno hlavně pro zábavu a rychlejší růst.

B, Investoval jsem dodatečně do odklonění všech odpadních vod nedisciplinovaných sousedů, jelikož žádosti ani jiné metody nezabraly.

C, Pstruzi a jeseteři jsou přikrmování drobnými rybkami (převážně střevličkami, které chytáme do vrší  v rybnících s kapry.

D, Amuři, dle našeho názoru chuťově velmi cenná ryba, jsou přikrmování trávou, ovesnými vločkami a hlavně vrbovým listím. 

„Náhodně“ jsem od roku 2007 začal vysazovat na pozemku vrby a vrbové keře a připouštím, že bychom jich napočítali mnoho, mnoho set. Převislé vrby si ryby okusují z vody samy a pak ještě pravidelně doslova svlékají vrby-stromy pokácené a hozené vcelku do vody.

E, Kapři a líni jsou přikrmování naklíčenou pšenici a pro zálibu v pozorování suchým pečivem.

F,  Již zmiňovaného karase jsem začal používat jako krmivo pro kočky a psa. Denní dávka čerstvých ryb – živých je 4 až 5 ks. Část vylovených karasů jsem usušil a část zamrazili pro tentýž účel.

Co má těchto 6 bodu ekonomicky společného?

NEEKONOMIČNOST!!!

Toto však není mým cílem. Domnívám se ,že tržní ekonomika znehodnocuje kvalitu. Změna nastane, až  si dostatečně vzdělaný spotřebitel začne zodpovědně vůči svému zdraví vybírat.

Lidstvo již má mnohé technologie a v oblasti chovu ryb přijdou nové. Čeští odborníci umí přetvořit odpadní vodu na kojeneckou vodu. Je to pouze otázka nákladů. Není ale už čas zamyslet se při nákupu každé chemie do domácnosti, kde jednou skončí? Země je kulatá a nic se zde neztratí.