H²O

Před časem mě zaujaly výsledky výzkumu japonského vědce Dr. Masaru Emota, který fotografuje krystaly vody pod mikroskopem. Navštívil jsem jeho přednášku a nechal se inspirovat. Přistupuji teď k vodě jako k mysteriu, k nositelce informací. Její léčivé účinky mohou být výsledkem sdělení, které jí předáme, např. soucit, odpuštění či vděčnost.

Voda na pozemku je požehnáním, jinak bychom nic nevypěstovali ani nevychovali. Podobně tomu bylo s pěstováním brambor na Marsu ve filmu “Marťan”.

Vodu je potřeba ochraňovat, hýčkat a na pozemku zadržovat. Šel jsem cestou výstavby rybníků, retenčních nádrží, jezírek, zavlažovacích kanálů a podobně.

Ocenění pro všechny, kteří zvládají proces stavebního povolení ke stavbě domu, ale obdiv všem, kteří dokáží úspěšně projít procesem vodohospodářského řízení, jež je pro oficiální stavbu rybníka zapotřebí. Mně to trvalo déle než 3 roky a v týmu pracovali profesionálové.

Rybníky jsou postaveny v kaskádě, jsou vzájemně propojené a slouží k zavlažování, chovu ryb, pěstování vodních rostlin, ke zlepšení mikroklimatu, pro život zvířat a živočichů nad i pod hladinou a k relaxaci.

Nepříjemné bylo následné, poměrně značné, prodražení stavby aktivitou přemnoženého hlodavce, zvaného ondatra. Toto zvířátko má totiž v sobě zakódovanou informaci, že ona sama rozhoduje o regulaci hladiny v rybníku.

A tak bylo nezbytné použít obsypy břehů kamením, dobudovat opěrné zdi z kamene, betonu a železa, použít síta, vysadit stromy a keře, které by zpevnily břehy.

Je rovněž potřeba počítat, že v intervalech zhruba 5 až 10 let bude nutné rybníky odbahňovat

Jelikož mám důvod se domnívat, že extrémní sucha v letních obdobích budou nadále gradovat, zamýšlím se nad dalšími řešeními, jak zachytávat vodu.V kapitole o rybách jsem uvedl, že v létě roku 2015 se na několik měsíců zastavily okolní potoky, hladina spodní vody poklesla o metr a toto se dělo i v  některých rybnících, které nemají pramen spodní vody. Voda se začala přehřívat, zelenat a pstruzi začali hynout. Ani z externích zdrojů se nám nepodařilo hladinu udržet v normálu.

V tomto mají retenční nádrže zhotovené za použití fólie výhodu, nejsou citlivé na pohyb spodní vody. Avšak ani zde nezabráníme odparu a nevýhodou je, že zde neprobíhá přirozený rozklad „nečistot“.

Ze zkušenosti vím, že i za cenu většího množství spadaného listí, je vhodné na jižních stranách rybníků osázet stromy z důvodu zastínění.

 

Studny

Čistota vody zpravidla bývá vyšší než vody dešťové, ale musíme ji čerpat a používat elektrickou energii. Je velmi pravděpodobné, že povinná registrace studní v České republice jen předchází jejich zdanění. Mám zkušenost, že vydatnost většiny studní v extrémních letních měsících velmi klesá.

Vrty

Rovněž nemusejí být trvalým řešením. Tím, že se jejich oficiální i neoficiální počet rychle zvyšuje, může dojít k nevratným poškozením celého systému spodních vod. Lze dohledat vynikající francouzský dokumentární film „Středozemní moře, moře nás všech“ , jež mimo množství naznačených prognóz vývoje, zmiňuje např. vyčerpání podzemní vody pod Saharou.

I dokument slovenského akademika Štefana Vaľa „Odvoňovanie pevnín“zachycuje, proč z našich lesů i polí se voda extrémně rychle ztrácí.

Dešťová voda z okapů a zpevněných ploch

Dešťovou vodu z některých okapů zachytávám do podzemních nádrží zhotovených z betonu a fólie. Je vhodné před nátokem umístit koš na listí, zabrání se tak pozdějšímu rozkladu v nádrží resp. tak se prodlouží intervaly čištění.

Ze zpevněných ploch ,drenážních potrubí a vzdálenějších okapů vedu vodu do podzemní sběrnice a pak dále do rybníka.

Voda z domácích čistíren

Jelikož dlouhodobě používám ekologické čistící prostředky, prací prášky, drogerii apod. chystám se do budoucna využívat i tuto vodu kupříkladu k zalévání.

Voda z potoka

Jak již bylo zmíněno, zatím ji díky znečištění nevyužívám ani k zalévání. Mám však záměr, že při velkých srážkách, kdy naředění umožňuje její další využití, budu ji přečerpávat pomocí vodního  trkače nebo čerpadla poháněného odvalovací turbínou do nádrže.