V kapitole o houbách jsem uvedl, jak vznikly první borovicové a březové háje. Od roku 2000 sázím nejrůznější druhy stromů kolem rybníka, kolem ovocných sadů, kolem plotu, potoků a na jednom místě, které se už dá nazývat les. Jedná se o skupinu zhruba 200 stromů ve složení olše, lípy, habry, buky, smrky, borovice, břízy, javory.

Některé stromy jsem koupil, k jiným jsem přišel podobně jako k břízám z průmyslového areálu, některé pocházejí z náletů. Myslím, že každý si může najít svoji vlastní cestu, jak si stromky opatřit. Uvedl bych příklad nákupu 100 borovic, které bych v té době nazval košťata. Ležely zapomenuté v zuboženém stavu v rohu jednoho zahradnictví. Vzpomínám, že jsem je koupil 20 Kč za kus ,a že přežilo a narostlo do úžasné krásy 99%. Zvláště borovice je pro mě velmi magický strom – svým tvarem, vůní pryskyřice a stále svěží zelení. Rovněž jsou výtečnými větrolamy.

K vysazování užitkového lesa mě vedly následující důvody:

1. Již po 15 letech po přesazení některé stromy dosahují úctyhodného průměru až 30 cm. Je z nich nezávislý zdroj palivového dřeva.
2. Značné množství stromů, včetně jejich větví, listí či jehličí jsem použil pro zakládání vyvýšených záhonů a kruhových záhonů.
3. Obzvláště olše v bažinatých místech doslova vypumpovaly vodu z půdy.
4. Fungují jako větrolamy.
5. Poskytnutí domova širokému spektru zvířat.
6. Smíšený les je velmi estetický a nabízí relaxaci.
7. Zachytává prach a zlepšuje ovzduší ,od u určitého vzrůstu začíná regulovat vlhkost.
8. Odcloňuje pohled na město.

Při mé zálibě přesazovat a občas něco pokácet, postupně užitkový les a místa kolem rybníků doplňuji o stromy produkující jedlé plody. To znamená, že časem se může užitkový les proměnit nebo zkombinovat v les jedlý.Poslední vysázený ovocný sad je tvořen z poloviny ovocnými stromy a z poloviny užitkovýmí původními druhy stromů.Viděl jsem kanadský dokument o tom, jak stromy navzájem komunikují ,a jak se podporují. Velmi poučné.