a samozavlažovací květináče

Po létech experimentování jsem objevil ideální místo pro pěstování rajčat. Na jižní straně, pod přesahem střechy přístřešku, kde déšť nezpůsobuje nadměrnou náchylnost k plísním, vegetací a domem chráněné před větrem.

Nejprve jsem přesadil okrasné keře a vytvořil záhony pro zeleninu a drobné ovoce, jež by neměly rajčatům stínit. Vyměnil jsem ornici a doplnil rašelinu, kompost, ovčí a uleželý koňský hnůj obsahující množství žížal.

Pro akumulaci tepla a lepší přístup k rajčatům se do záhonu uložily velké pískovcové kameny.

Pod stříšku jsem pak umístil samozavlažovací květináče, které pojmou 11 l  vody. Což, pokud nejsou extrémní vedra, postačuje rostlinám déle než týden. Do květináčů si nechávám namíchat od místního nadšence substrát a sázím roubované odrůdy sherry rajčat a paprik, vždy po dvě rostliny na květináč.

Pro oporu rostliny používám bambusové tyče o délce dva až 2,5 m, které pro jistotu přichytím provázkem ke střešnímu trámu. Během růstu pak rajčata zaštipuji a přivazuji. Díky bohatosti výživných látek v substrátu se pak rozhoduji,   do jaké výšky budu za plody šplhat a kde  rostlinu zkrátím. Mám zkušenost, že i když je nákup roubovaných sazenic rajčat několikanásobně dražší, chuť a množství plodů počáteční investici vyváží.

Tip č. 1:  Ze zaštipovaných výhonků je možné získat o něco méně hodnotné rostliny a plody.

Tip č. 2: Přebytečná rajčata, která se nezkonzumují, je možno během slunných dnů usušit na sítu a naložit do skleniček s olivovým olejem a bylinkami.

Tip č. 3: Květináče  s rajčaty a paprikami je možno před mrazem schovat například  do zimní zahrady a prodloužit tak sklizeň až do zimy.  

Tip č. 4: Tato metoda pěstování je rovněž vhodná i pro balkónové podmínky.