plodina tisíciletí

Hokkaido, relativně exoticky název, za kterým se skrývá, a dovolím si tvrdit, plodina tisíciletí.

Mnozí z nás, kteří jsme zažili ve školních jídelnách pokrmy z dýně, je velmi obtížné přijmout tuto potravinu do svého jídelníčku. Lze ji ale připravit opravdu velmi chutně, doporučuji vyzkoušet, a pak mi jistě dáte za pravdu, výjimečnost její chuti.   První dýně, ze kterých jsem nasušil semena, jsem si  získal asi před 9 lety od  Českých Budějovic, kde přátelé měli malou farmu.

Každoročně vysazuji zhruba 150 až  200 rostlin. Příprava záhonu začíná již na podzim, tedy po sklizni. Na záhony navezu ovčí hnůj, kompost a pomocí kultivátoru zapracuji do půdy. Na zimu celý povrch záhonů pokryji listím a trávou, aby i v zimě mohly pracovat půdní bakterie

Na jaře ve sponu zhruba 1,5 m vyhloubím jamky, do kterých opět přidávám hnůj a sázíme 6-8 semen. Místo sázení si označím bambusovou tyčkou, abych měl přehled, kde očekávat klíčící rostliny a eventuálně dosadit místa, kde hokaida nevzešla.

Přibližně 14 dnů (při slunném počasí)  trvá, než vzejdou první. V některých jamkách vzklíčí více rostlin, v některých třeba i žádné, pak rostliny přesazuji a dosazuji tak, aby v každé jamce byly aspoň 3 kusy.  Dokud jsou rostliny ještě malé a je možno se mezi nimi pohybovat, průběžně dosypávám kolem nich posečenou trávu, abych zabránil přílišnému růstu plevele, udržoval vlhkost pod rostlinami a přidal další zdroj živin.

Přímo vedle záhonu se nachází zavlažovací kanál s dvěma hrázemi, pomocí níž se dá regulovat výše hladiny spodní vody pro rostliny. Až do začátku léta roku 2015 pracoval zavlažovací kanál výtečně, nicméně sucho léta 2015 zastavilo na několik měsíců oba potoky, které kolem  protékají.

Pokud chcete dosáhnout úrodu, bez vody to nelze, bylo nutné hokkaida zalévat z jiných zdrojů. I z tohoto důvodu, jsem v lednu 2016 podstatně prohloubil rybník, který se nachází nad záhonem s dýněmi a vodu z něho lze čerpat samospádem. Na  obrázku v příloze je spíše vidět záplava než samotné zavlažování. Je to určitý paradox.

Pokud umístíte záhony na pěstování dýní na bezpečném místě, tzn. mimo dosah proudící vody z prudkých dešťů, nemusí tyto záplavy poškodit pole. Avšak v nastávajících suchých létech ona bezpečná místa jsou svým vysušením pro rostliny ještě nebezpečnější. Z tohoto důvodu je potřeba volit kompromis.

Bylo by dobré se zmínit, že velkým nebezpečím pro květy resp. pro rostliny jsou slimáci a v posledních letech mám dojem, že jich značně přibylo.  Vzhledem ideálním představám o bio produkci se snažím vyhnout chemii, a tak jsem odkázán na sběr, či chytání do pivních pastí.

Při slunném létě první hokkaida  lze začít sklízet  již na konci léta, ale většinou je nechávám řádně dozrát na poli a sklízím je v říjnu. Za dobrého počasí doporučuji sklizené dýně ještě pár dnů  nechat osušit  venku na sluníčku. A taky pokud je chcete začít konzumovat, nejdříve  14 dnů po utrhnutí.   

Dýně mají i okrasnou funkci.  A do doby než jsou zkonzumovány, slouží jako dekorace venku  před domem  (jen do  příchodu mrazů) v halách i  firemních  prostorech. Mám zkušenost, že ideální skladování je při minimální vlhkosti a raději nižších teplotách. Po celkové sklizni na podzim se zbytky rostlin trhají a odvezou na kompost, kde  přidávám půdní bakterie  podporující rozklad. Takto  vzniklý kompost,  je možné přibližně po roce použít k pohnojení záhonů.

Vzhled a původ dýně Hokkaido

Dýdně Hokaido je jednoletá bylina s plazivými stonky, rodiny Cucurbitaceae. V Čechách se ujal název dýně Hokaido s jedním „k“ , správný název je však Hokkaido. Tato rostlina byla odpradávna pěstována na Dálném východě a nyní je hojně pěstována v Americe a také u nás.

Dýně Hokaido je severo-japonská odrůda, kde je známá jako „čínská dýně“. Existují dva druhy dýně Hokaido. Jeden má tmavě oranžovou barvu a druhý slupku zelenou. Plody jsou kulovitého tvaru různých velikostí a pocházejí původně z japonského ostrova Hokkaidó, kde rostou ve vulkanické půdě. Zastoupení živin v této poměrně malé dýni je naprosto fenomenální,  jsou plné živin a minerálních látek, v některých aspektech předčí dokonce i mnohé druhy ovoce a zeleniny.

100 g dýně má tyto nutriční hodnoty:

• kalorie 37
• sacharidy 8,8 g
• tuk 0,23 g
• voda 88,72
• protein 8,8 g
• vláknina 1,6 g

Má nízký glykemický index (vhodné i pro diabetiky), je zásadotvorná.
Poměrně bohaté zastoupení antioxidantů z kategorie karotenů a karotenoidů (beta-karoten) zeaxantin a pro oči důležitý lutein.

Dále je dýně  bohatá na vápník, hořčík, fosfor, draslík, železo, vitamíny A,B, C, E, K. Čím více je dýně oranžová, tím vyšší je v ní obsah vitaminu A.

její účinky na zdraví: silná prevence proti rakovině, podpora obranyschopnosti, podpora hubnutí, trávení, pravidelné stolice, prevence proti kardiovaskulárním onemocněním, detoxikace celého těla

Užití

Existuje obrovské množství variací a receptů, jak se dá dýně Hokaido zpravovat. I přední kuchaři vyhlášených restaurací zařazují dýni hokaido do svých menu. Hodí se nejen do kompotů a marmelád, ale dají se z ní vytvořit i skvostné polévky, přílohy, dezerty a hlavní jídla. Spoustu receptů najdete i přes internet, v časopisech a kuchařských knihách.

My nejraději vaříme s dýní polévky a zapékáme v troubě.

Pečené hokaido v troubě

dýni omyjeme, rozčtvrtíme, vykrájíme vnitřní měkkou dužinu se semeny (semena se dají omýt a usušit. Vhodné k sázení i na jídlo) Pokud dělám dýni jako přílohu, nebo jen tak jako chuťovku k ďobání, nakrájím ji na měsíčky v tloušťce přibližně 0,5 cm, rozprostřu na plech s pečícím papírem. Přidám koření dle libosti. Nejčastěji používám sušený česnek, sůl, rozmarýn, petržel, citrónový pepř, někdy i kari koření a rozemletý kmín. Zakapu olivovým olejem a peču v předehřáté troubě na 170 C dozlatova cca 20-25 min. Takto upečená dýně se dá použít na salát, jako příloha, nebo i zamíchat do rizota. Chuť zvýrazní i posypání nastrouhaným sýrem.

Na Dálném východě se květy pojídají v čerstvem stavu v salátech, nebo se obalují a fritují-bez včel.